Geologie České republiky

Geologické rozdělení Česka

Z pohledu geologie rozlišujeme v ČR dva celky a to Český masív a Západní Karpaty - resp. Karpatskou soustavu. Hranici mezi nimi můžeme pozorovat zjednodušeně na spojnici mezi Ostravou a Mikulovem.

Český masív

Je starší, zabírá většinu rozlohy ČR a jeho počátky sahají na některých místech až do starohor. Území Českého masívu bylo utvářeno především během hercynského (někdy též varijského) vrásnění v období před 300 až 380 miliony let. Před vrásněním (starší prvohory a starohory) dochází k mohutné sedimentaci na dně prvohorního moře a částečným zdvihům při tzv. kaledonském vrásnění.

Vrásněním došlo ke vzniku mohutných pohoří a vyzdvižení a přeměnění (metamorfování) hornin. Většinu území Českého masívu tak zabírají starší vyvřelé a metamorfované horniny. V oblasti České tabule najdeme mladší sedimentární (usazené) horniny druhohor. Zajímavou oblastí jsou horniny Českého středohoří či Doupovských hor, kde najdeme mladší vyvřeliny odkazující na sopečnou činnost ve třetihorách.

Během další geologických etap pak pozorujeme především modelaci povrchu vnějšími geologickými činiteli = tedy erozi. Vrcholky hor se zarovnávají a tvoří se rozsáhlé vrcholové plošiny, doznívá usazování v pánvích a nížinách, mizí třetihorní moře a slabá vulkanická činnost v severozápadních Čechách.

Karpaty

Do období konce prvohor mají společný a tedy podobný vývoj jako Český masív. Reliéf Karpat na našem území se začíná mohutně měnit na konci druhohor během tzv. alpinského vrásnění. Vytváří se hraniční pohoří se Slovenskem (Bílé Karpaty, Javorník či Moravskoslezské Beskydy), vyzdvihují se tak mohutné usazeniny tzv. flyše. V území dnešních Moravských úvalů dochází i nadále k ukládání sedimentů (štěrky, písky, jíly, vápence). Od konce třetihor poté dochází k utváření reliéfu vnější erozí.

Obě území jsou ve čtvrtohorách modelována na severu Česka pevninským ledovcem, ve vysokých nadmořských výškách i ledovci horskými. Dochází k modelaci říční sítě a důležité tvorbě půd.