Geologie ČR

Geologie jako věda

Geologie jako věda zkoumá složení, stavbu a historický vývoj Země i jiných vesmírných objektů. Geologie je velmi široký vědní obor, proto se dělí na řadu disciplín ... mimo jiné i na mimozemskou :-). Více o geologii třeba na Wiki nebo na České geologické službě.

Geologie České republiky

Geologické složení našeho státu je velmi pestré. Důkazem je především naše krajina a její složení, což můžeme vidět na řadě geologických map online i v papírové podobě. Dokonce i mapa ve školním atlase ČR je dosti podrobná a krásně tak ukazuje pestrost geologického mixu Česka.

Proč je to dobré vědět? Geologické složení podloží, jeho historický vývoj a souvislosti se poté projevují navenek tvary nejen tvary reliéfu, tedy povrchu, který pozorujeme, ale také např. složením půdy či kvalitou podpovrchové vody, nebo pevností podloží pro budoucí stavby v našich sídlech. Součástí zkoumání geologie jsou také nerostné suroviny, které na našem území můžeme najít a některé i dobývat.

Geologické rozdělení Česka

Z pohledu geologie rozlišujeme v ČR dva celky a to Český masív a Západní Karpaty - resp. Karpatskou soustavu. Hranici mezi nimi můžeme pozorovat zjednodušeně na spojnici mezi Ostravou a Mikulovem.

Český masív

Je starší, zabírá většinu rozlohy ČR a jeho počátky sahají na některých místech až do starohor. Území Českého masívu bylo utvářeno především během hercynského (někdy též varijského) vrásnění v období před 300 až 380 miliony let. Před vrásněním (starší prvohory a starohory) dochází k mohutné sedimentaci na dně prvohorního moře a částečným zdvihům při tzv. kaledonském vrásnění.

Vrásněním došlo ke vzniku mohutných pohoří a vyzdvižení a přeměnění (metamorfování) hornin. Většinu území Českého masívu tak zabírají starší vyvřelé a metamorfované horniny. V oblasti České tabule najdeme mladší sedimentární (usazené) horniny druhohor. Zajímavou oblastí jsou horniny Českého středohoří či Doupovských hor, kde najdeme mladší vyvřeliny odkazující na sopečnou činnost ve třetihorách.

Během další geologických etap pak pozorujeme především modelaci povrchu vnějšími geologickými činiteli = tedy erozi. Vrcholky hor se zarovnávají a tvoří se rozsáhlé vrcholové plošiny, doznívá usazování v pánvích a nížinách, mizí třetihorní moře a slabá vulkanická činnost v severozápadních Čechách.

Karpaty

Do období konce prvohor mají společný a tedy podobný vývoj jako Český masív. Reliéf Karpat na našem území se začíná mohutně měnit na konci druhohor během tzv. alpinského vrásnění. Vytváří se hraniční pohoří se Slovenskem (Bílé Karpaty, Javorník či Moravskoslezské Beskydy), vyzdvihují se tak mohutné usazeniny tzv. flyše. V území dnešních Moravských úvalů dochází i nadále k ukládání sedimentů (štěrky, písky, jíly, vápence). Od konce třetihor poté dochází k utváření reliéfu vnější erozí.

Obě území jsou ve čtvrtohorách modelována na severu Česka pevninským ledovcem, ve vysokých nadmořských výškách i ledovci horskými. Dochází k modelaci říční sítě a důležité tvorbě půd.

Sopky v srdci Evropy

Flyšové karpaty

Geologická mapa

Zajímavosti

  • Území naší vlasti se v hluboké geologické minulosti rozkládalo na jižní polokouli.

  • I dnes v Česku najdeme pozůstatek vulkanické činnosti. Příkladem jsou tzv. mofety = lidově bahenní sopky.

Vaše práce

S pomocí internetových zdrojů, map či tabulek v atlase, odborných publikací doplň tabulku.

Dokážeš rozlišit hlavní geologické události v Českém masívu a Karpatech? Co mají společného? Čím se liší?