Jižní Asie
Jižní Asie
Region velehor na severu, posvátných řek, pouští a nížin na jihu.
Region s nestabilním, válkou a teroristickým vládnutím Talibanu velmi poznamenaným, Afghánistánem.
Region s tradicí evropských kolonizátorů - především Britů.
Region velmi lidnatý s různorodou směsicí národů – jejich jazyky, náboženstvím, zvyky a tradicemi.
Indie
Rozlohou i počtem obyvatel největší stát Jižní Asie – též můžeme říci Indického subkontinentu.
Rozloha: 3 287 590 km2 – do tohoto údaje se počítá i rozloha sporných území Kašmíru a Džammú.
V Indii nalezneme tři hlavní fyzickogeografické oblasti: Himálaje, Indoganžskou nížinu a Dekanskou plošinu. Dvě roční období závislé na působení pravidelných monzunů zapříčiňují zemědělskou orientaci i celkový chod ekonomiky. Letní monzun přinášející vydatné srážky způsobuje na mnoha místech velké záplavy => množství škod.
Počet obyvatel: 1,326 mld. (druhý nejlidnatější stát, dle CIA). Vysoký přirozený přírůstek.
Historický vývoj: jedna z nejstarších civilizací, ve středověku významný dodavatel cenných látek, koření. Postupná kolonizace Brity (18. a 19. století – perla Britského impéria). Na počátku 20. století zisk nezávislosti – Máhatmá Gándhí – usiloval také o smír mezi hinduisty a muslimy. V r. 1947 byla nezávislost uskutečněna rozdělením Britské Indie na západní islámský Pákistán a východní hinduistickou Indii. V r. 1971 se pak od Indie oddělil Bangladéš.
Dlouhodobě negativní vztahy a časté konflikty mezi Indií a Pákistánem – velký vliv na budování armád.
Náboženství: Hinduismus, Islám, Křesťanství. Značné odlišnosti mezi jednotlivými vyznavači hinduismu (víra v převtělování, v dosažení karmy, kastovní společnost, kráva jako posvátné zvíře). Z Nepálu i Tibetu sem proniká stále sílící buddhismus.
Hospodářství: převládá zemědělství – rýže, pšenice, kukuřice, cukrová třtina, tabák, bavlna, čaj. Těžba nerostů – ropa, barevné kovy, železná ruda. Růst Hi-Tech půmyslu (elektronika, nanotechnologie, počítačové inženýrství) především v hlavním městě. Můžeme říci, že Indie je země průmyslových protikladů.
Kromě hlavního města Nové Díllí (New Delhi) zde nalezneme velké přístavy Mumbai (Bombaj), Madras a Kalkatu.
Infrastruktura je velmi různorodá – od kvalitních dopravních prostředků až po rikši vozící turisty za několik málo rupií.
Spojnice mezi Střední a Jižní Asií.
Strategická poloha byla vždy v hledáčku a zájmu mocností.
Dnes jedna z nejchudších zemí světa.
Značnou část území zabírá pohoří Hindúkuš. Podnebí je drsné, krajina téměř bez lesů.
Obyvatelé se živí zemědělstvím. Vyváží se vlna a bavlna. Zdrojem příjmů je též nelegální pěstování opia.
I dnes má značný vliv na dění ve státě dřívější vládnoucí hnutí Taliban.
Druhá nejlidnatější muslimská země na světě.
Os severu k jihu protkána řekou Indus, podél ní se rozkládají úrodná pole. Známá je též hora K2 - druhá nejvyšší na světě na severu země.
Sporné území Kašmíru je jablkem sváru se sousední Indií.
Kromě hlavního města Islamabád je významným městem přístav Karáči na jihu.
Nížinatý stát obklopený Indií a Myanmarem.
Protékán Gangou a Brahmaputrou.
I když má země vysoké výnosy v zemědělství (rýže, kukuřice, čaj), nedokáže uživit velkou populaci s vysokým přírůstkem obyvatel - jsou odkázáni na mezinárodní potravinovou pomoc.
Většinu obyvatel (více jak 160 mil) tvoří národ Bengálců.
