Atmosféra

Atmosféra - plynný obal

Atmosféra sahá několik stovek kilometrů nad zemský povrch a dělí se na několik vrstev. Pro nás je nejdůležitější nejspodnější vrstva troposféra, kde žijeme a stratosféra, kde se nachází ve výšce kolem 25 – 35 km ozónosféra, která brání pronikání UV záření na naši planetu.

Složení atmosféry

Atmosféra je tvořena vzduchem. Ano, tak snadné to je :-) Ten vzduch je nicméně směsí plynů, které jsou nutné pro existenci života zde na Zemi. Tady je máme: nejvíce je dusíku (N) - 78 %, poté pro dýchání živočichů důležitého kyslíku (O) - 21 %. Poslední procento je tvořeno vzácnými plyny (např. argon), oxidem uhličitým či vodní parou. Důležitou součástí naší atmosféry je také ozon - trojmocný kyslík O3 , který zabraňuje pronikání škodlivého UV záření od Slunce.

Vrstvy atmosféry

Složení atmosféry si můžeme představit jako různě tlusté obaly cibule. Každá vrstva je jinak mocná a má odlišné vlastnosti od ostatních.

Troposféra - nejspodnější vrstva dosahuje v našich zeměpisných šířkách do výše 11 km (na rovníku až 18 km). Je pro nás nejdůležitější a nejhmatatelnější vrstvou. Děje se v ní počasí a většina klimatických, i extrémních, jevů a dějů.

Stratosféra - od 11 do 50 km. Do 30 km výšky je zde teplota od - 45 °C do - 75 °C, poté pozvolna stoupá až k nule. Důležitou součástí stratosféry je mezi 25 - 30 km vrstva nazvaná ozónosféra, který brání pronikání UV záření na zemský povrch.

Mezosféra (50 - 85 km) - vrstva, ve které již můžeme pozorovat meteory. Teplota zde opět klesá.

Termosféra (85 až 700 km) - vrstva, ve které se dostáváme do vesmíru - hranice 100 km = Karmánova hranice. Ve svrchních částech termosféry se děje polární záře. Teplota zde roste až k 1500 °C. Součástí je také vrstva zvaná ionosféra - odráží elektromagnetické vlny.

Poslední vrstvou je exosféra. Nad ní je již jen vesmírný prostor.

Počasí

Okamžitý stav atmosféry.

Počasí se vytváří ve spodní vrstvě atmosféry asi do výšky 11 km. V podobě oblačnosti se zde hromadí vodní páry, proudí zde vítr a rychle se mění povětrnostní podmínky.

Meteorologové předpovídají počasí na základě měření různých veličin (teplota, rychlost větru, tlak, sluneční svit aj.), dlouhodobého pozorování a počítačových modelů. Protože je počasí ovlivnitelné mnoha faktory je jeho předpověď velmi náročná a v delších intervalech i málo přesná.

V celé atmosféře můžeme měřit tlak vzduchu. Na některých místech Země je tlak nízký. Tyto místa označujeme jako tlakové níže (na mapě se značí N). Tam kde je tlak vysoký se nachází tlaková výše (označuje se V). Proudění vzduchu se děje ve velkých masách právě mezi tlakovou výší a níží a to vždy ve směru z tlakové výše do tlakové níže. Proudění není ovšem přímé, ale je narušeno různými vlivy (hory, oceánské proudy aj.).

Údaje z atmosféry jsou zaznamenávány meteorologickými přístroji v meteorologických stanicích. K základnímu vybavení takovéto stanice patří meteorologická budka, která obsahuje teploměry a tlakoměr. Kromě budky najdeme ve stanici přístroje k měření srážek, směru a rychlosti větru a mnohé další.

Předpověď počasí nevyužíváme jen my k tomu, zda si naplánovat výlet nebo ne. Předpověď mnohem více využijí např. v dopravě (letectví), v zemědělství či v armádě.

Podnebí

Klima.

Dlouhodobý stav atmosféry, režimu počasí.

Podnebí určuje hlavně zeměpisná šířka (vzdálenost od rovníku). Především díky odlišnému množství (intezitě) dopadajících slunenčních paprsků během roku. Svůj pozměňující vliv na podnebé mají také ale vysoká pohoří, oceánské proudy při pobřeží nebo pravidelné větry (pasáty, monzuny). Oblasti se stejným podnebím jsou na zemi rozmístěny v "téměř" pravidelných pásech, kterým říkáme podnebné pásy.

Rozložení podnebných pásů na severní i jižní polokouli je podobné.

Každý podnebný pás má charakteristické teploty i srážky během roku. Převládá v nich určitý směr větru.

Ostrovy a pobřeží mají podnebí ovlivněno přilehlým mořem – říkáme, že mají oceánské podnebí. Oceánské podnebí je charakteristické malými rozdíly teplot i množstvím srážek mezi létem a zimou. Naproti tomu kontinentální podnebí je charakteristické velkými rozdíly teplot i množstvím srážek mezi zimou a létem.

Ostrovy a pobřeží ovlivňují především mořské proudy – teplé je oteplují a přináší srážky, studené ochlazují a srážkám zabraňují.

V horách je podnebí chladnější. Pásma hor ovlivňují proudění vzduchu a zvyšují v daném místě množství srážek.

Mýty a fakta o počasí - elektronická publikace ČHMU