Měsíc

Měsíc je po Slunci druhým nejzářivějším tělesem. Na noční obloze, je-li viditelný při jasné obloze, jeho "světlo" dominuje. Nemá ovšem vlastní zdroj záření, veškeré světlo dodané Sluncem odráží.

Měsíc je také jediným vesmírným tělesem, kde stanul člověk (prvním byl Neil Armstrong 20. 7. 1969).

Ve vedlejším videu máte pohled na Měsíc z paluby vesmírné lodi Apollo 13, jejíž členové bohužel na povrch Měsíce díky závadě při startu nedosedli.

Měsíc vznik s velkou pravděpodobností po srážce naší planety s jiným vesmírným tělesem zhruba před 4,5 mld. let. Po srážce se ze Země uvolnilo obrovské množství různě velkých úlomků, ze kterých postupně vznikl Měsíc. Nejprve jako velmi rozžhavené těleso s vulkanickou činností, které postupně tvrdlo a tuhlo. Z této bujaré doby mu zůstává stále žhavé jádro.

Povrch měsíce je tvořen neskutečným množství různě velkých kráterů, který vznikl dopady různě velkých meteoritů. Díky absenci atmosféry a tekoucí vody zůstávají krátery, stejně jako otisky stop astronautů na Měsíci, beze změny.

Zajímavost: tmavá místa na Měsíci = měsíční moře, světlá místa = vysočiny.

Čísla: 4krát menší než Země, střední vzdálenost k Zemi 384 400 km, teploty od +130 °C na osvětlené straně až po -170°C na straně odvrácené. Hranice mezi osvětlenou a neosvětlenou částí se označuje jako terminátor. Gravitační konstanta 1,622 m/s²

Pohyby měsíce

Měsíc vykonává dva základní pohyby:

Oběh kolem Země – proti směru hodinových ručiček. Jeden oběh trvá 27 dní a 8 hodin (1 měsíc).
Rotace kolem vlastní osy – trvá stejně jako oběh kolem Země, což zapříčiňuje, že ze Země vidíme stále jen jednu stranu Měsíce.

Během oběhu Měsíce kolem Země prochází měsíc různými fázemi.

Zatmění měsíce

Dostane-li se mezi Měsíc a Slunce naše planeta, nastává zatmění Měsíce. Měsíc je ve stínu Země. Může být částečné, nebo celkové.

Alespoň částečné zatmění měsíce můžeme pozorovat v různých částech planety Země několikrát do roka. Pozor fáze měsíce Nov není zatmění.

Přehled zatmění Měsíce v následujících letech si rozklikněte zde.

Zatmění slunce

Měsíc se dostane mezi Slunce a Zemi. Měsíc vrhá stín na úzký pás Země a částečně či celkově zakrývá Slunce.

V některých případech (Měsíc při zatmění je menší jak Slunce a nezakryje jej tak celé) hovoříme o prstencovém zatmění, kdy těleso Měsíce vytváří na Slunci viditelný prstenec.

Přehled nejbližších zatmění Slunce.

Příliv a odliv

Působením fyzikálních sil ovlivňuje Měsíc dění na Zemi. Mezi nejznámější vlivy patří příliv a odliv (tzv. slapové jevy, též dmutí). Zjednodušeně k přílivu dochází na přivrácené a odvrácené straně Země směrem k Měsíci, k odlivu na ostatních místech.

Výška přílivu se na Zemi liší – od několika cm až po 18 m v zálivu Fundy v Kanadě.

Měsíc_zapis_a_PL.pdf