Obyvatelstvo Asie

Asie je nejlidnatějším světadílem. Žije v ní již více jak 4,7 miliardy obyvatel. Počet obyvatel se navíc poměrně rychle zvětšuje (o 1,8 % ročně, za poslední století se zvýšil čtyřnásobně).

Na 1 km2 žije asi 80 lidí. Obyvatelstvo je rozmístěno velmi nerovnoměrně. Oblasti s nepříznivými podmínkami jsou téměř liduprázdné (tundry, pouště, stepi a velehory), naopak úrodné monzunové oblasti v jižní, jihovýchodní a východní Asii patří k nejhustěji zalidněným.

Řada zdrojů dnes již uvádí jako nejlidnatější stát Indii, která populaci Číny převyšuje o nějakých 5 mil. obyvatel. Čísla u Indie jsou však nespolehlivá a jedná se tedy o odhad. My si prozatím vystačíme s tím, že jak Indie, tak i Čína má více jak 1,3 miliardy obyvatel, následuje je Indonésie, Pákistán, Bangladéš a Japonsko (všechny nad 100 mil. obyvatel).

Náboženství

V Asii vznikly nejstarší státní útvary a starověké civilizace. Hlavními centry byl Blízký východ (povodí Eufratu a Tigridu), Indie a Čína. V těchto oblastech vznikla i největší světová náboženství. Některá z nich se rozšířila na další světadíly, jiná mají své vyznavače pouze v Asii. Náboženství hraje v životě obyvatel velmi důležitou roli.

Judaismus - židovství. Vzniklo 2 tisíce let před n. l. Uctívá jediného Boha. Vyznavače najdeme po celém světě. Po druhé světové válce (pro židy velmi kruté - holokaust) vzniká židovský stát Izrael.
Křesťanství - vzniká na počátku našeho letopočtu životem Ježíše Krista (území dnešního Izraele). V Asii najdeme především dvě větve: katolické (Filipíny, Východní Timor), pravoslavné (Centrální Asie, Rusko, Zakavkazsko).
Islám - založené v 7. stol. n. l. prorokem Mohamedem (Blízký a Střední východ). Bohem je Alláh. Po křesťanství 2. největší náboženství světa. V Asii rozšířené především v jihozápadní a jižní části kontinentu.
Hinduismus - náboženství Indie. Vícero bohů = polyteismus (Brahmá, Višna, Šiva ...). Posvátné zvíře = kráva. Ganga jako posvátná řeka.
Buddhismus - filosofický směr s cílem rovnováhy člověka s přírodou i sebou samým. Rošířen v Tibetu, Nepálu a jihovýchodní Asii. Představitelem je Dalaljáma.
Východní náboženství - Konfucionismus (tradiční čínská víra); Šintoismus (původní japonská víra, mnohobožství) aj.

Jazyky a rasy

Asie je jazykově velmi pestrý světadíl. Národy se navzájem liší nejen jazykem, ale i písmem, používaným kalendářem a náboženstvím. Největší zastoupení má čínština, hindština (řada dialektů), arabština či japonština.

Asijské obyvatelstvo patří k bílé nebo žluté rase. Na blízkém východě a v jižní Asii jsou to Arabové a Indové – většinou příslušníci Indoevropské rasy. Běloši dále převažují v severní (Rusové) a jihozápadní Asii (Turci), zatímco střední, východní a jihovýchodní Asii obývají hlavně příslušníci žluté rasy (Číňané, Japonci, Korejci).

Vyspělost asijských zemí

Obyvatelé žijí většinou na venkově (60 %) a živí se zemědělstvím nebo jsou na zemědělství závislí (řemeslníci, výrobci potravin). V rozvojových zemích centrální, jižní a jihovýchodní Asie se setkáme s vyšším procentem dětí, které nenavštěvují školu. Téměř 40 % asijských obyvatel neumí číst ani psát (vyšší míra negramotnosti). V některých oblastech (Tibet, arabské země - Sýrie, Írán, Afghánistán jsou soustavně porušována lidská práva. Bohužel se můžeme také setkat s dětskou prací

Pouze tři státy se řadí mezi všestranně hospodářsky rozvinuté země – Japonsko, Izrael a Turecko. Jejich úrovně dosáhli také tzv. asijští tygři – země v jihovýchodní Asii (např. jižní Korea a Tchaj-wan). Bohaté jsou země Blízkého východu a Jihozápadní Asie – příjmy z ropy (SAE, Saudská Arábie, Katar apod.). Ostatní země můžeme stále ještě řadit mezi rozvojové státy. Byť v řadě z nich najdeme velké ekonomické rozdíly mezi nejbohatší částí země a tou nejchudší (např. Indie, Malajsie či turisticky oblíbené Thajsko).

Svébytné hospodářské postavení má Čína - obrovský trh, velké nerostné bohatství, levná pracovní síla, finanční volnost komunistické vlády.