Amerika

Amerika je po Eurasii druhý největší kontinent. Skládá se ze Severní a Jižní Ameriky, které jsou sice spojené (či rozdělené Panamskou šíjí J), ale liší se jak přírodními podmínkami, tak i obyvatelstvem. K Severní Americe řadíme také Střední Ameriku a ostrovy v Karibském moři.

První obyvatelé přišli do Ameriky pravděpodobně přes Beringův průliv ještě v době ledové. Kolem roku 1000 n. l. se k pobřeží Ameriky dostali Vikingové a konečně r. 1492 byla „oficiálně“ objevena Amerika Kryštofem Kolumbem. Jméno Amerika však nový kontinent dostal až v r. 1507 po objeviteli Amerigu Vespucim, který jako první pochopil, že byl objeven nový kontinent.

Text k přírodním podmínkám Ameriky a vybrané pojmy v mapě

Biomy a klima Ameriky

• Amerika zasahuje do všech podnebných i vegetačních pásů. Od severu k jihu tak můžeme narazit na:

• Polární pás s mrazovou pouští – trvalé zalednění vyhovující ledním medvědům, tuleňům či velrybám. Střídá se zde polární den a noc.

• Subpolární pás s tundrou – okolí polárního kruhu se vyznačuje krátkým létem a mrazivou dlouhou zimou. Díky absenci pohoří může chladný vzduch pronikat až hluboko do kontinentu. Proto je podnebí Hudsnova zálivu velmi drsné, ačkoli je zeměpisnou šířkou na úrovni jižního Švédska.

• Mírný pás s tajgou, listnatými lesy a stepi – tajga zaujímá obrovské plochy Kanady a Kordiller. Nalezneme zde medvědy grizzly, vlky či losi. Jsou známé také mohutnými a vysokými stromy (sekvoj, douglaska), které zasahují do dříve rozsáhlých listnatých lesů. Tyto jsou dnes většinou vykáceny. Stepi – zde nazývané prérie – se nachází v centrální části. Většinou jsou silně zemědělsky využívány.

• Subtropický pás a subtropické rostlinstvo – okolí Mexického zálivu a Florida. Vlhké a teplé léto. Západ vyplňují pouště náhorních plošin.

• Tropické podnebí se savanami i tropickými lesy – oblast Karibiku.

• Rovníkové podnebí s tropickými deštnými lesy – oblast Amazonského pralesa a jeho okolí pokrývající většinu rozlohy JA. Amazonský prales přechází v savany a stepi, které se v jižní Americe nazývají pampy.

• Mírný jižní pás – pokrývá jih JA – Patagonii, kde se nachází studeným větrem ovlivněné pustiny.

Na podnebí Ameriky mají vliv mořské proudy (studený ochlazuje a vysušuje, teplý přináší srážky a otepluje) a nadmořská výška (ve vysokých polohách rovníkových And je příjemněji než níže, proto zde žije více lidí).

Zvláštností Karibiku a jihovýchodu SA je častý výskyt tropických bouří a z nich vznikajících hurikánů. V centrální oblasti SA pak dochází k častému vzniku tornád. Oba tyto povětrnostní extrémy přináší řadu škod.

Vodstvo Ameriky

Řeky

• Nejmohutnější řeka světa Amazonka protékajícím stejnojmenným pralesem v JA. Její mohutnost dokresluje fakt, že velké zaoceánské lodě mohou plout proti proudu až k městu Manaus.

• Řeka Paranná v JA, která spolu s řekou Uruguay vytváří obrovské ústí La Plata.

• Největším tokem SA je řeka Mississippi s přítokem Missouri. Významnými řekami SA jsou dále Aljašské Mackenzie a Yukon. Řeka Colorado pak vytvořila Velký kaňon a řeka Sv. Vavřince odvodňuje Velká jezera.

Vodopády

• Úzce souvisí s tokem řeky. Nejznámějšími vodopády světa jsou Niagarské vodopády na řece Sv. Vavřince.

• V JA nalezneme nejvyšší vodopád světa Salto Angel či mohutné vodopády Iguacú na stejnojmenné řece.

Jezera

• Jezera nalezneme především v SA. Většina z nich byla vytvořena činností ledovců v poslední době ledové.

• Nejznámějšími z Velkých jezer jsou: Hořejší, Huronské, Michiganské, Erijské a Ontario (také označovány jako kanadsko-americká jezera). Další z velkých jezer SA jsou Velké Medvědí či Velké Otročí jezero v Kanadě.

• Nejvýše položeným jezerem světa a současně největším jezerem JA je jezero Titicaca v Andách. Je sopečného původu a najdeme jej ve výšce přes 3 800 m.

• Významnou vodní stavbou je také Panamský průplav, který spojuje v nejužší části Ameriky Atlantský a Tichý oceán.