Sídla, osídlení

Sídlo

Pojem sídlo (nebo taky sídelní útvar) používáme pro označení shluku staveb, domů, či domovů (včetně hospodářských stavení), které slouží lidem k trvalému bydlení. Člověk, který v sídle bydlí je jeho obyvatel. Pro označení shluků budov, bez ohledu na jejich funkci, se používá pojem zástavba.

V češtině rozlišujeme jako dva základní typy sídel města a vesnice, přičemž s každým pojmem se pojí jak velikost sídla, tak charakter zástavby, tak způsob života. Pokud se budeme zajímat čistě o velikost sídla, máme tu následující škálu: samota, osada, vesnice, městys (městečko), město, velkoměsto. Více o sídlech v ČR v samostatné prezentaci.

V angličtině je škála lehce odlišná: hamlet, village, town, city, metropolis. Samotě odpovídá hamlet, ale village už odpovídá jak vesnici, tak osadě. Město i town jsou obecně používané pojmy, použitelné pro sídla od velikosti městyse až po mnohamiliónová velkoměsta.  V angličtině se často a také poměrně obecně používá pojem city, pocházející z francouzského cite a ve středověku označující katedrální město - jde o sídlo větší (a důležitější) než město. Pro city nemá čeština vhodný ekvivalent, takže používá buď město, anebo, pokud chce zdůraznit jeho velikost, velkoměsto.

Se sídly většími než město či city má určitý problém jak čeština, tak angličtina, neboť jde o změnu nejen kvantitativní, ale i kvalitativní. Pokud chceme zdůraznit pouze velikost, obvykle se používá předpona: můžeme tak hovořit o velkoměstě, či megaměstě, a v angličtině použít slovo megacity.