Z fyziky možná tušíte, že čas na Zemi je určován pomocí časových jednotek (sekundy, minuty, hodiny, dny). Mimo fyzikální jednotky pak leží časový údaj měsíc (může mít 28 až 31 dnů) a rok - tedy jeden oběh Země kolem Slunce, který má ale také dvě hodnoty v lidském kalendáři 365 nebo 366 dnů.
Pokud budeme měřit čas pomocí slunečních hodin, nastává na každém poledníku poledne v jinou dobu. Hovoříme o tzv. místním čase. Ten se liší o 4 minuty mezi jedním délkovým stupněm. Např. v ČR je rozdíl mezi východem a západem téměř 7° zeměpisné délky => když sluneční hodiny ukáží na východě pravé poledne (Karvinsko) bude na západě (Ašsko) teprve 11:32 (7 krát 4 minuty = 28 minut rozdíl). Slunenčí hodiny jsou fajn, ale pro dnešní život nepraktické, navíc v noci nefungují :-) Dnešní společnost tedy místo slunečního, místního, času používá čas pásmový (mrkni k o kousek dál).
to je 24 hodin, 1440 minut a 86 440 s.
Zajímavý časový údaj ... vychází z doby rotace naší planety, kdy se planeta otočí jedenkrát kolem své osy. To trvá přesně 23 h 56 min a 4 (a něco) sekundy. Takovému dnu říkáme hvězdný (siderický). Země se otočí jedenkrát vůči vzdálené hvězdě, proto hvězdný den.
Jenže my máme také jeden střední sluneční den a ten je téměř přesně 24 h. Je to doba, kdy se naše Země otočí jednou kolem své osy vůči našemu Slunci. A ano, pokud budete na stopkách měřit, za jak dlouho se opět objeví nejkratší stín na vašich slunečních hodinách (to je pravé poledne), pak to bude o oněch 24 hodin (možná o pár sekund dříve, jindy později). Proč tomu tak je a proč v našich hodinkách neřešíme hvězdný den krásně ukazuje video (náročnější) nahoře, kde to pak kolega skvěle vysvětluje. Pro nás na ZŠ to není nutné znát, ale zajímavé to každopádně je.
Jeden rok, tedy jeden oběh Země kolem Slunce je přesně 365 čtvrt dne. Proč čtvrt? Protože opět máme několik definicí roku - siderický (hvězdý), tropický (ten se využívá pro tvorbu kalendáře) případně tzv. anomalistický. Každý z těchto roků se liší o pár minut vzhledem k bodu (hvězda, jarní bod, perihélium), ke kterému jej měříme.
Jednou za čtyři roky (vždy rok dělený čtyřmi) pak "čtvrtiny" dne sečteme v tzv. přestupný rok, kdy přidáváme 29. únor do našeho kalendáře. A protože to opět není úplně přesně, pak třikrát za 400 let přestupný rok není (vždy musí být rok dělitelný 100 a současně nedělitelný 400) - rok 2000 byl, rok 2100 nebude přestupný. Po této periodě je kalendář i skutečný oběh Země opět OK.
Zajímavost:
Naše planeta zpomaluje. To znamená, že dinosauři mohli mít den třeba 23 hodin dlouhý a naopak za pár stovek milionů let bude den dlouhý např. 24 hodin 30 min. Planeta Země zpomaluje opravdu velmi velmi pomalu.