Systém pro navigaci a určování přesné polohy. Ve světě funguje několik systémů:
GPS – americký systém, jeden z nejstarších, celosvětový,
Galileo – evropský systém, celosvětový, administrativní sídlo je v Praze,
Glonass – ruský navigační systém, celosvětový,
BeiDou - čínský, celosvětový,
a další regionální - japonský nebo indický.
Většina přístrojů, které satelitní navigaci využívají (i mobilní telefony) dokáží zpracovávat informace od více poskytovatelů.
Dnešní navigační systémy dokáží určit polohu s přesností na centimetry (pro běžné uživatele, např. navigace v autě, mobilu s přesností na metry), při využití kvalitnějších uživatelských stanic (profesionální stanice pro geodety) i s přesností na milimetry.
Způsob, jak získávat informace o povrchu Země pomocí menších letadel nebo družic, aniž bychom museli být přímo na místě.
K rychlému snímkování jsou kromě letedel v dnešní době využívány také drony.
Geografický informační systém.
Vymezení pojmu GIS je složité, stejně jako může být složitý samotný systém. Ano, česká Wikipedie sice podává přehlednou definici, ale i ta se liší od jedné z nejčastěji citovaných definic společnosti ESRI:
„GIS je organizovaný soubor počítačového hardware, software a geografických údajů navržený pro efektivní získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací.„
Výstupem GISů nemusí být jen mapa, ale také celá řada informací spojená s polohou, jevem či dějem v krajině.
Využití GISů můžeme v Česku vidět např. u bezpečnostních a záchranných složek (koordinace týmů, rychlé a bezpečné řešení krizových situací, monitoring), v národních organizacích jako je AOPK, ČUZK či ČHMÚ (prezentace získávaných dat pro širokou veřejnost, jejich analýza a interpretace). Své GISy mají také ministerstva či města (správa majetku, koordinace projektů s plány územního rozvoje, využití dat z databází obyvatelstva).