Zemědělství ve světě

Světové zemědělství

Zemědělská produkce je jedním z nejdůležitějších faktorů k existenci lidské populace – dává nám jídlo.

Je součástí hospodářství jednotlivých států a je jedním z ukazatelů vyspělosti státu. Čím menší počet lidí pracujících v zemědělství (pod 10%) a menší podíl na HDP, tím vyspělejší stát.

Zemědělství se dělí na živočišnou a rostlinnou výrobu.

Živočišná výroba

Má různé formy, nemá tak velkou závislosti na přírodních podmínkách jako rostlinná.

Nejčastější formy: pastevectví, ustájení, velkovýkrmny, drůbežárny.

V současné době se přistupuje ke zkvalitnění hygienických přístupů ve velkochovech a etičtějšímu zacházení se zvířaty.

Pro mnohé státy (Mongolsko, Nepál, Bolívie) je živočišná výroba, konkrétně pastevectví základem hospodářství.

Ve vyspělých zemích převládá ustájení, v rozvojových pastevectví s výjimkou rančerství v USA či v Austrálii.

K zemědělské produkci řadíme i chov a lov ryb a lesnictví.

Rostlinná výroba

Je silně závislá na přírodních podmínkách – teplota, sluneční svit, srážky, kvalita půdy.

Základní „dodavatel“ potravin pro světovou populaci.

Je náchylná na vlivy počasí.

Snahou zemědělců je zvyšování produkce pomocí mechanizace a chemizace, neboli hnojením.

Ve vhodných podmínkách dokáže člověk sklízet úrodu třikrát do roka (rýže v Asii).

V rostlinné výrobě hovoříme o zelené revoluci – zefektivnění zemědělské produkce pomocí strojů (modernější, kvalitnější), chemizace a moderních postupů.

Řada rozvojových zemí k zelené revoluci prozatím nedospěla => málo efektivní rostlinná výroba.

K nejdůležitějším plodinám světové produkce patří:

- Pšenice – pěstovaná nejvíce v Číně, EU, USA, Rusku
- Rýže – Čína, Indie, Indonésie, Vietnam
- Bavlna (technická plodina) – Čína, Indie, USA
- Káva – Brazílie, Kolubie; Čaj – Indie, Čína; Kakao – Pobřeží slonoviny, Indonésie

Typy zemědělství

text k rozšíření znalosti a představy o světovém zemědělství

1) samozásobitelské zemědělství

a) produkce potravin pro vlastní spotřebu

b) je charakteristické pro nejzaostalejší státy

c) žárové zemědělství → tropické lesy a savany → problémy → 2-3 úrody za rok → pak další devastace ploch

d) pro další typy je charakteristické spojení rolnictví a chovu dobytka → přechod k usedlým typům zemědělství

2) trojpolní hospodaření

a) zaostalé státy

b) nízké výnosy → nedokáže pokrýt potřeby obyvatelstva

3) závlahové zemědělství

a) oblast monzunové Asie,

b) výborné přírodní podmínky pro 2 –3 sklizně ročně → velká hustota obyvatel v těchto oblastech,

c) velký potenciál pro ruční práci → nízká mechanizace

4) intenzivní zemědělství

a) hospodářsky vyspělé země

b) typické je střídání plodin

c) rozšiřování zemědělských ploch

d) vysoká mechanizace a chemizace výroby

e) maximální využití půdy s minimem pracovních sil v zemědělství

f) vysoká produkce zemědělských plodin

g) specializace zemědělské výroby (např. pšenice, kukuřice, atd.) → monokulturizace výroby

5) plantážnictví → zemědělské plochy určené pro pěstování zemědělských plodin pro vývoz (zpravidla patří zahraničním společnostem)

6) příměstské zemědělství – zemědělství v zázemí měst; plodiny jsou určeny zejména pro konzumaci právě toho města (květiny, sady, zelenina atd.)

Future of Farming

Farming in desert

Trocha historie

Československý filmový týdeník 1955

Světové zemědělství

Text k tématu

Světové zemědělství v diagramech

Page updated

Google Sites

Report abuse