Kde najdeme na Zemi vodu?

o   Oceány – původní oblasti vzniku života před 4 mld. let.

• Pět světových oceánů – Tichý, Atlantský, Indický, Jižní a Severní ledový.

• Voda v oceánech je slaná (slanost = salinita, udává se v ‰)  a neustále se pohybuje – mořské (oceánské) proudy (obrovské řeky v oceánu) a vlnění.

• Okrajové části oceánu nazýváme moře či zálivy. Mezi pevninou a ostrovem může být průliv, či uměle dotvořený průplav.

o   Vodní pára – voda v atmosféře. Do atmosféry se dostala vypařením ze zemského povrchu. Zde může kondenzovat a vytvářet déšť. Pomocí větru se také přesouvá i několik tisíc km.

o   Podpovrchová voda – voda vsáklá pod zemský povrch. Pod povrchem se voda také pohybuje, též může vytvářet podzemní řeky. Podpovrchová voda bývá často obohacena o různé minerály – říkáme jí kyselka (minerálka). Ve vulkanicky aktivních oblastech se setkáme s gejzíry - vývěry vařící vody na povrch. 

• Místa, kde se podpovrchová voda dostává na povrch označujeme jako prameny. Speciálním typem je vřídlo = horký, termální pramen s teplotou vody (u horkých pramenů) nad 42 °C.

o   Půdní voda – voda vsáklá do svrchní vrstvy zemské kůry – půdy.

o   Ledovce – největší zásobárny sladké vody na Zemi. Voda je v nich uchována v pevném skupenství. Největší zásobu sladké vody tak máme v pevninských ledovcích Antarktidy a Grónska, 

o   Jezera a řeky – nepatrné množství sladké vody využívané lidmi.

• Pohyb v řekách se děje od pramene k ústí. Rozlišujeme pravý a levý přítok řeky. Horní tok řeky je "bujarý" s větším sklonem, typickým kamenným řečištěm a příkrým sklonem samotného toku (někdy se setkáme i s označením bystřina), Střední tok má již klidnější průběh, řeka zde pomalu ubývá na síle a mnohem více se projevuje postranní eroze namísto hloubkové, kterou jsem mohli vidět u horního toku. Častěji zde také narazíme na meandry, které jsou také typické pro poslední část vodní toku. Dolní tok je většinou charakteristický pomalu tekoucí vodou, velkým usazováním unášeného materiálu a posléze samotným ústím do jiné řeky (soutok), jezera, přehrady či moře.

• Území, ze kterého je všechna voda odváděna do jedné řeky, se nazývá povodí.

• Území, ze kterého je všechna voda odváděna do jednoho moře se nazývá úmoří.

• Hranicí mezi dvěma povodími je rozvodí ... čára, která jej vyznačuje se označuje jako rozvodnice.

• Řeka ústí / vlévá se na svém konci buďto do jiné řeky, či přímo do moře (resp. oceánu). Její počátek označujeme jako pramen, popřípadě může vzniknout soutokem dvou jiných toků (např. u nás soutok Vydry a Křemelné => Otava).

• Jezero definujeme jako vodní plochu vzniklou přirozeně (činností ledovce, krasových dějů, sesuvy = přehrazením toku, zaškrcením meandru, rašelinná, vulkanická aj.), většinou jsou sladkovodní. Máme však i jezera se slanou vodou, včetně největšího Kaspického moře - vnitrozemské moře v tzv. bezodtoké oblasti = bez spojení se světovým oceánem. 

• Přehrady i rybníky jsou vlastně uměle vytvořená jezera za účelem vodohospodářství, energetiky, chovu ryb či rekreace.