Práce s mapou

... Přesněji s mapou turistickou ...

Mapu nejčastěji používáme při cestách v přírodě či ve městech. Pro její správné využití je nutné umět mapu správně přečíst. Pro čtení mapy platí několik zásad:

  • Mapu vždy držíme tak, aby text byl správně čitelný (tedy ne „hore nohy“). Tímto zajistíme správné čtení textu i značek v mapě.

  • Horní okraj mapy směřuje vždy k mapovému severu. A tento pak by měl, pro mapy užívané v terénu / přírodě, směřovat k severu světovému.

Orientace mapy

Abychom mohli mapu v terénu správně použít, musí být zorientovaná. To znamená, že mapový sever musí odpovídat severu světovému (říkáme, že horní okraj mapy směřuje na sever). Orientace mapy se děje pomocí buzoly ve třech krocích:

1. Umístíme buzolu do jednoho z rohů mapy (nejčastěji do dolních rohů).

2. Otočným kruhem nastavíme značku severu (N či 0°) ke středové čáře – buzola je v tzv. výchozí pozici.

3. Mapou otáčíme tak dlouho, dokud nám střelka neukazuje na sever.

Pokud ukazuje střelka buzoly na sever je mapa správně zorientována a my se podle ni můžeme rozhodnout pro správný směr.

Podle orientované mapy také snáze zjistíme naši polohu díky významným bodům v krajině (křižovatky, kopce, budovy aj.)


Azimut, zjištění azimutu a pohyb podle azimutu

Azimut je úhel mezi (pomyslnou) čárou směřující na sever a směrem, kterým chceme směřovat (jít, vydat se), či kde se nachází námi sledovaný objekt (třeba hospoda, nebo vysněný cíl výletu, pokad apod.

Zjištění azimutu:

  1. Buzolu ve výchozí a vodorovné poloze zaměříme šipkou na daný objekt.

  2. Otáčivým kruhem pohybujeme tak, aby magnetická střelka (červené barvy) ukazovala na N (0°). Někdy říkáme, že střelka se musí dostat do „chlívečku“.

  3. Přečteme hodnou na otočném kruhu (hodnota je ve stupních), kterou prochází šipka na náš daný objekt. Výsledná hodnota je azimut daného objektu.

Azimut slouží také k zaznamenání prošlé trasy a navigaci. Pomocí azimutu můžu procházet neznámým terénem zcela bez mapy.

Globální navigační systémy

V současné době se čím dál více používá pro orientaci v terénu přístrojů označovaných jako "GPeSka". Protože se však jedná o jednu z více pozičních služeb (GPS je americký systém, nicméně užíván celosvětově, v Evropě máme navíc Galileo, v Rusku Glonass a v Číně BeiDou), je lépe takovéto přístroje nazývat satelitní navigace (satelitní navigační přístroj).

Tyto přístroje umí díky přijímání signálu z družic určit přesně naši polohu. Dokážou nás také provést předem určenou trasou až k cílovému bodu. Umí zaznamenat prošlou trasu, tisknou ji i její výškový profil a podávat další zajímavé informace.

Měřítko mapy - Jak na mapách měříme?

Na mapách nejčastěji měříme vzdálenosti. K přesnému měření je zapotřebí map velkých měřítek. U map malého měřítka (celý svět, kontinent) bude velká chyba v měření, která je daná samotnou konstrukcí map – tzv. zkreslením.

Pro měření se např. hodí mapy měřítek 1 : 10 000, či turistické mapy 1 : 50 000.

Měření na mapě se provádí opět v několika krocích:

1. Nejprve nalezneme místa, pro která budeme vzdálenost měřit.

2. V papírových mapách většinou měříme pravítkem nebo křivkoměrem. Pro naši potřebu postačí pravítko, kterým změříme vzdálenost v cm.

3. Převedeme danou vzdálenost podle měřítkového čísla na kilometry a máme skutečnou vzdálenost.

Příklad: V mapě měřítku 1 : 50 000 byla zjištěna vzdálenost z místa A do místa B 22 cm. Jaká je skutečná přímá vzdálenost těchto míst?

  • Měřítko 1 : 50 000 znamená: 1 cm na mapě odpovídá 50 000 cm ve skutečnosti.

  • Převedeme si: 50 000 cm = 0,5 km a víme, že 1 cm na mapě odpovídá 0,5 km ve skutečnosti.

  • Násobíme zjištěnou hodnotu z pravítka převedenými kilometry: 22 x 0,5 = 11 km.

Na globu měříme vzdálenosti jen výjimečně a to pomocí provázku, který vedeme po povrchu globu mezi dvěma měřenými místy. Provázek poté natáhneme a změříme na vodorovné ploše a postupujeme klasicky.

Měření v elektronických mapách

V mapách v elektronické podobě (nejčastěji online na internetu či v aplikaci) se měření děje pomocí softwaru, který dokáže určit přesnou vzdálenost nejen vzdušnou, ale také po silnicích a cestách včetně využití mnoha doplňků (jako třeba zda jet po dálnici, či se ji vyhnout).