Při pohledu na mapu (třeba zde) zjistíme, že pobřeží je velmi členité s množstvím poloostrovů (Skandinávský, Kola, Krym, Jutský, Apeninský, Balkánský či Pyrenejský) a ostrovů (Britské o., Island, Irsko, Baleáry, Korsika, Sardinie, Sicílie, Malta, Kréta aj.).
Nádheru členitosti pobřežní linie ukazují ve své plné kráse norské fjordy.
Z moří omývající Evropu je třeba zmínit ekonomicky a dopravně vytížené Severní moře, uzavřené Baltské moře za Jutským poloostrovem, vnitřní Středozemní a Černé moře (s jejich průlivy Gibraltarským, Dardanely a Bospor), Egejské moře plné ostrovů, pro nás velmi známé Jaderské moře či na severu Norské moře bohaté na ryby nebo již zamrzající Barentsovo. Zapomenout nesmíme ani na Kaspické moře, které je současně největším jezerem světa.
Rozmanitý povrch Evropy je výsledkem složitého geologického vývoje.
o Nalezneme zde staré pevninské jádro ve formě plošin a nížin (Finská jezerní plošina, Středopolské nížiny, Východoevropská nížina).
o Dále jsou to horská pásma tří druhů vrásnění podle doby vzniku:
Kaledonské vrásnění – Skandinávské pohoří, Skotská vysočina, Island.
Hercynské vrásnění – Francouzské středohoří, Česká vysočina
Alpinské vrásnění (nejmladší) – Alpy, Karpaty, Pyreneje, Sierra Nevada, Apeniny, Pindos, Dinárské hory, Rila, Dolomity
o Průměrná nadmořská výška Evropy je 290 m - jsme tedy vcelku nízkým kontinentem.
o Nejvyšším vrcholem je Mont Blanc (4807 m), jehož masív se rozkládá na hranicích mezi Itálií, Francií a Švýcarskem.
o Nejníže položené místo je pak evropské pobřeží Kaspického moře.
Řada evropských oblastí byla ve čtvrtohorách přemodelovaná ledovcem. Snad nejkrásnějším důkazem působení ledovce je švýcarský vrchol Matterhorn. S ledovci se setkáme i dnes především v Alpách či na Islandu, ale také ve Skandinávském pohoří a severských ostrovech Evropy.
V Evropě se setkáme také se sopkami a to na Islandu (nejznámější je sopka Hekla) a poté v jižní Evropě (nejvyšší Etna, Stromboli na Liparských ostrovech, bájný Vesuv). Zemětřesně aktivní je Apeninský a Balkánský poloostrov, při sopečné činnosti také Island.
Současná krajina Evropy je výsledkem působení vnitřních i vnějších činitelů a v poslední době i působení člověka.
Jiný pohled na Mt. Blanc
Matternhorn
Erupce Etny z roku 2019
Příroda Islandu trochu jinak
Říční síť - řeky, říčky, potoky :-)
Síť vodních toků je v Evropě poměrně hustá. Velikost toků je silně ovlivněna okolním reliéfem (většina říčních koryt byla formována v době čtvrtohorního zalednění), jejich vodnost pak podnebím a typem pramene - vývěr vody, podzemní zásobárna, ledovec, sněhová pokrývka. Podnebí také určuje základní typy režimu odtoku řek v Evropě a my tak můžeme rozlišovat následující typy:
Západoevropské řeky - nejvíce vody mají na podzim díky dešťovým srážkám (Temže).
Středoevropské a východoevropské řeky - nejvíce vody mají v pozdním jaru (tání sněhu v horách a jarní deště) a počátkem léta.
Horské řeky (Alpské toky) - nejvyšší stavy jsou až v létě (pozdější tání sněhu, ledu ve vyšších nadmořských výškách).
Středomořské toky - nejvíce vody mají v období zimy, v létě mohou i vysychat.
Smíšený režim - vodní stav je závislý na reliéfu, množství přítoků.
Největší evropské řeky: Volha, Dunaj, Ural, Dněpr, Don
Významné řeky: Labe, Rýn, Odra, Seina, Loira, Ebro, Pád, Visla aj.
Většina řek je intenzivně využívána člověkem (energetika, doprava, vodní zdroj, místy i rybolov). Problémem je regulace toků, záplavy a znečištění toků.
Zajímavostmi jsou vodní stavby - mosty, kanály, zdymadla nebo lodní výtahy.
Jezera a vodní nádrže
Velká evropská jezera (Ladožské, Oněžské atd.) vznikla tektonickou činností. Jejich vzhled dále modeloval pevninský ledovec, který stojí za vznikem i celé řady dalších jezer (Finská jezerní plošina, Mazurská jezera aj.). Horská jezera byla modelována působením horských ledovců - Ženevské, Bodamské, Lago di Garda aj. Nádherná jsou, Pokladem na Stříbrném jezeře proslavená, Plitvická jezera - viz video níže. Známé je také maďarské moře - jezero Balaton.
Vodní nádrže jsou nedílnou součástí vodohospodářství na evropských tocích. Význam vodních nádrží je energetický (např. Rakousko, Norsko), vodohospodářský (zdroj vody), rekreační či ochranný. Většina vodních nádrží jednotlivé funkce kombinuje. Největší nádrže nalezneme v Rusku. Známou je vodní nádrž Železná vrata na Dunaji
Zajímavosti
nejhlubším jezerem je norské jezero Hormindalsvatnet s hloubkou 514 m ... tento rekord však může trumfnout jezírko v Hranické propasti, jehož konečná hloubka doposud není stanovena (prozatím 473 m).
Nejvyšším vodopádem v Evropě je norský Vinnufallet s výškou 860 m.
Nejvyšší přehradní nádrží v Evropě je švýcarská Grande Dixence - 285 m (pro srovnání náš Orlík má 91 m). Její vodní elektrárna má výkon srovnatelný s českou JETE.