Po druhé světové válce byla Evropa rozdělena na dvě sféry vlivu – vliv USA a SSSR.
Státy západní Evropy (vliv USA) směřovaly k rychlé obnově ekonomiky a k tržnímu hospodářství – zvyšovala se produkce, zaváděly se nové technologie, rostl obchod a služby.
Státy východní Evropy (pod vlivem SSSR) zavedly centrálně řízenou ekonomiku. Začaly se zaměřovat na těžký průmysl a zbrojařství. K obchodu docházelo převážně v rámci RVHP. Státy ztrácely konkurenceschopnost. V 90. letech po pádu komunismu dochází k obratu k tržní ekonomice a postupnému růstu ekonomik.
Zemědělství většiny zemí Evropy je na vysoké úrovni. Vyznačuje se vysokou intenzitou, mechanizací a chemizací.
Jako celek vyniká v pěstování obilovin, brambor, cukrovky a vinné révy. Vyspělá je živočišná výroba a dřevozpracující průmysl.
Evropské zemědělství můžeme dělit do několika typů:
Středomořský (jih Evropy), Mlékárenský (Severní Evropa a Británie), Alpský, Smíšený (Střední Evropa, část Itálie, Francie), Rostlinný (východní Evropa), Pastevecký (Sever Skandinávie).
Land Use v Evropě
Technika na polích Francie
Jahody ve Velké Británii ... žádný problém
Dřevorubec v Německu
1/3 veškeré průmyslové výroby světa pochází z Evropy. Rozvinuta jsou všechna průmyslová odvětví. Dynamicky se rozvíjí energetika, moderní technologie a chemie.
Evropa je také značným producentem i konzumentem energie.
Více jak 60% energie vyrábí tepelné elektrárny, jaderné 28%, vodní 10%.
Hutnictví Evropy pokrývá 1/3 světové produkce. V produkci vyčnívá Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko.
Ve strojírenství má významné postavení automobilismus (Peugeot, Citroen, Seat, BMW, SAAB, Volvo, Volkswagen, Škoda, Renault, Man, Iveco…). Dále elektronický a elektrotechnický sektor (Itálie, Francie – Thomson, Nizozemí – Philips, Finsko – Nokia). Většina podniků se nachází v rozvojových osách. Významným podnikem je francouzský Airbus - letecký průmysl.
V chemickém průmyslu je důležitá výroba plastů, vláken, kaučuku a zpracování ropy. Velmocí je Německo.
Spotřební průmysl (textilní, obuvnický aj.) se orientuje na výrobky vysoké kvality vzhledem k zaplavenosti trhu levným dovozem z Asie.
Vyspělým je také potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50%.
K základním faktorům pro umístění průmyslového závodu patří:
Suroviny, přístavy a dopravní obslužnost, blízkost metropole či velkých měst, blízkost technopolis – vědecké centrum, podniky vysoké úrovně na místě malé rozlohy.
Výroba Volva
Výroba Airbusu ve třech minutách
Milka, dnes již Mondelez
Heineken
Terciér je jedním z odvětví hospodářství.
Navazuje na primér (zemědělství) a sekundér (průmysl). Z něj vyčleňujeme tzv. kvartér, někdy též kvintér (věda, výzkum, vysoké školství, marketing ...)
Terciér je nevýrobním sektorem – slouží.
Ve vyspělých zemích v něm pracuje nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel.
Také se v něm „protáčí“ nejvíce financí.
V řadě evropských zemích zabírají služby největší podíl na národním hospodářství (většinou kolem 70%).
Obecně má Evropa služby na vysoké úrovni.
Směrem na východ jejich úroveň klesá.
Velký prim hraje obchod a bankovnictví:
Obchodní řetězce AHOLD, TESCO, Makro aj.,
Bankovní domy – Société Genéral, Erste Bank, KBC.
Svébytné postavení ve Službách má doprava a cestovní ruch ... více o nich tedy níže.
Fungující dopravu můžeme přirovnat k fungující oběhové soustavě člověka.
Doprava zajišťuje propojení jednotlivých odvětví, pohyb zboží i osob.
Je velmi dynamickým oborem a zaznamenává obrovský rozvoj.
Největší objem dopravy i dopravní síť mají vyspělé země Evropy, především v oblasti „Modrého Banánu“.
Silniční doprava
Zabezpečuje polovinu veškeré přepravy.
Vyznačuje se velkou přizpůsobivostí vůči reliéfu.
Doprava spíše na kratší vzdálenosti.
Pro Evropu je velmi důležitý systém dálnic, vzájemně propojených mezi jednotlivými státy.
Železniční doprava
Slouží k přepravě zboží i osob na větší vzdálenosti.
Současný trend (pozorovatelný i v ČR) je:
Rušení neekonomických tratí, modernizace páteřních tratí, zrychlování a rostoucí elektrifikace.
Pokles objemu přepravy – velká část přechází na silniční dopravu.
Pro železniční dopravu je důležitá stavba Evropských koridorů (vzájemně propojené tratě pro rychlovlaky).
Letecká doprava
Po teroristických útocích značné zpřísnění pravidel.
I tak je to dynamicky se rozvíjející obor.
Vyniká především přepravou na delší vzdálenosti.
Relativně bezpečná. Moderní.
Závislá na chodu počasí (sopečný prach v r. 2010), ekonomické situaci států, mezinárodní situaci apod. (viz pandemie COVID-19 v r. 2020)
Námořní doprava
Slouží především k přepravě velkého množství zboží na velkou vzdálenost.
Využívá velkých evropských přístavů.
Část dopravy se děje také po říční síti.
Největšími přístavy jsou: Rotterdam, Antverpy, Hamburk.
V oblasti dopravy nesmíme zapomenout na nejrychleji rostoucí odvětví – dopravu dat, telekomunikaci a internet.
o Evropa je jedním ze tří center mezinárodního obchodu (spolu s USA a Japonskem).
o V Londýně sídlí jedna ze tří nejvýznamnějších burz na světě.
o Většina zemí je silnými exportéry (vývozci) zboží, výrobků, surovin i služeb z různých odvětví.
o Mezi největší exportéry patří Německo, Francie, Velká Británie a Itálie.
o Evropa importuje především paliva, některé suroviny a zemědělské plodiny.
o Evropské země se řadí mezi nejnavštěvovanější na celém světě.
o Cestovní ruch je velmi dynamickým odvětvím s velkým tokem financí.
o Služby z oblasti cestovního ruchu jsou na vysoké úrovni.
o K nejnavštěvovanějším místům patří historická centra měst, Alpy a především Středomoří.
Dobré znát odpovědi na:
Tři velké evropské letecké společnosti.
Názvy evropských rychlovlaků ... klidně i ten český :-)
Umět vysvětlit pojem silniční obchvat, terminál nebo dok.
Pět turistických cílů v Evropě (po jednom z historie, Alp a Středomoří).
Kde jsem byl naposledy v Evropě či ČR na dovolené.
Norsko
Azory
Dolomity
Stověžatá Praha
Testík si můžete otevřít také v novém okně.