Označení Austrálie pochází z latinského Terra Australis (jižní země). Austrálie je po Antarktidě druhým nejméně obydleným kontinentem. Hlavní příčinou je patrně suchá a vyprahlá krajina.
Austrálie byla patrně objevena v r. 1606, kdy zde přistáli Holanďané. Později kontinent kolonizovali Britové, kteří zde nejdříve zřídili trestaneckou kolonii a až posléze začali Austrálii (v důsledku zlaté horečky) masově kolonizovat.
Málo členité podřeží na severovýchodě lemováno Velkou útesovou bariérou – téměř 2000 km dlouhý korálový útes, který se vytvářel miliony let.
Převážně rovinatý a plochý reliéf. Vrásněním vzniklo Velké předělové pohoří na východním pobřeží. Nejvyšší část tvoří Australské Alpy.
Podnebí je převážně tropické (na sever od obratníku Kozoroha) a subtropické (na jih). Vlhčí oblasti nalezneme především na severu, kde se střídají období dešťů a sucha. Většina kontinentu je však suchá.
Vnitrozemí je vyplněno několika pouštěmi (Velká Viktoriina, Velká Solná poušť…) a buší (suchá savana).
Vzhledem k suchému klimatu zde převládají občasné toky – nazývané creek. Ze stálých řek je nejmohutnější řeka Murray s přítokem Darling.
Pro vnitrozemí jsou důležité artézské studny.
Významným krajinným prvkem je posvátná hora Uluru (Avers Rock) – z planiny vystupující 350 m vysoký pískovcový blok. Nachází se v poušti v centrální Austrálii a s přilehlým okolím je součástí rezervace původních obyvatel Aborginiů.
Z živočišné a rostlinné říše zde najdeme velké množství endemitů (druhy, které jinde na světě nenajdeme).
Zástupcem rostlin je eukalyptus.
Zástupců fauny je více. Typické jsou koaly, klokani, ptakopysk, ježura aj.
Velkým problémem australské přírody jsou časté požáry a především zavlečené a zdivočelé druhy (dříve domácích živočichů či rostlin) – králík, žáby, kaktusy a další.