Střední Asie

Region Střední Asie, někdy též nazývaný jako Centrální Asie tvoří státy bývalého Sovětského svazu - Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Některé zdroje řadí do tohoto regionu také Afghánistán - my se o něm ale zmíníme v tématu Jižní Asie.

Vliv Sovětského svazu a dnešního Ruska jsou na celém území velmi patrné - všechny země udržují s Ruskem čilý obchodní styk, politickou podporu a žijí v nich početné ruské menšiny.

Oblastí vedla Hedvábná stezka. Na její trase tak vznikla významná města, z nichž některé (Samarkand) jsou výstavní síní jednotlivých států s ukázkou místního umění, náboženství i života.

Přírodní podmínky

Většina území leží v mírném podnebném pásu. Podnebí tak významně ovlivňuje nadmořská výška a kontinentalita = vzdálenost od oceánu. Pobřeží Kaspického moře a severní oblasti jsou lemovány rozsáhlými nížinami s původní stepní květenou. Dnes intenzivně (především v Kazachstánu) zemědělsky využíváno k pěstování obilovin či bavlny. Reliéf se zvedá směrem k jihu a východu až k vrcholkům pohoří Ťan-Šan a Pamír - nejvyšší hora regionu Štít Ismaila Samaního, známá jako Pik Kommunizma byla zároveň nejvyšší horou Sovětského svazu.

Z vodních toků je významná řeka Irtyš. Řeky Amudarja a Syrdarja byly v minulosti zdrojnicí vody pro Aralské jezero. V důsledku špatného hospodaření s vodou (zavlažování rozlehlých především bavlníkových lánů), stavbě několika přehrad došlo k významnému poklesu vody v jejich korytech a následné ekologické katastrofě a postupnému mizení plochy Aralského jezera. Zajímavým jezerem je Balchaš - mělké jezero s kombinací sladké a slané vody oddělené mělčinou. Téměř celá oblast spadá do tzv. bezodtoké oblasti - odtékající voda se nedostane do světového oceánu.

V důsledku změny vodního hospodářství došlo k desertifikaci východní oblasti Aralského jezera a vzniku pouštní a polopouštní krajiny - Karakum a Kyzylkum, kde se dnes život soustředí v typických pouštních oázách.

Aralské jezero

Pik Lenina - jeden z nejznámějších vrcholů Pamíru ...

Karakumská poušť

jezero Issyk-Kul

Hospodářství a obyvatelstvo

Země se hospodářsky orientují na obchod s Ruskem a Čínou. Většina zemí patří mezi rozvojové země. V popředí stojí Kazachstán - dominance v těžbě (ropa, uhlí, uran atd.) i zemědělství. Směrem na východ se proměňuje zemědělství od pěstování k chovu a pastevectví.

U obyvatelstva je patrný dlouhodobý vliv sovětské kultury a politiky. Všechny státy jsou národnostní (Tádžikové, Uzbeci, Turkmeni, Kyrgyzové, Kazaši), ve všech také nalezneme početnou ruskou menšinu (často více jak 10 %) a ruština je také jedním z úředních jazyků. Většina obyvatel se také hlásí k islámu, ruská menšina pak k pravoslaví.

Kazachstán

Největší stát oblasti (9. největší na světě).

Hlavním městem je Astana (Nur-Sultan).

Velké zásoby nerostných surovin a rozlehlé planiny (celiny, stepi) intenzivně využívané pro zemědělství.

Na území státu zasahuje Aralské jezero a pro rybolov jsou využívány vody Kaspického moře.

Na jihozápadě najdeme také kosmodrom Bajkonur.

Turkmenistán

Hlavní město Ašchabad.

Země proslulá perziánem - ovčí kožešinou z karakumských ovcí.

Zajímavostí je také stavba nejdelšího zavlažovacího kanálu na světě (1375 km) - Karakumský kanál.

Přírodní zajímavostí jsou keře Saxaul, které najdeme na Karakumské poušti a dodávají jí černý nádech ... i proto někdy můžeme najít název Černé písky pro poušť Karakum.