Vodstvo ČR

Vodstvo České republiky

České republika je díky své poloze ve Střední Evropě nazývána pomyslnou střechou Evropy. Ne že by byla nejvyšší, to vůbec ne, ale proto, že vody z našeho území, které se nevsáknout či nevypaří odtékají pryč. Konkrétně do tří moří. Patříme tedy ke třem úmořím - Severního, Baltského a Černého moře. Územím prochází tzv. hlavní evropské rozvodí mezi výše napsanými moři - společně se stýkají na úbočí Králického Sněžníku. 

Střecha Evropy je možná cool název, ale nese sebou poměrně závažné otázky v otázce vodohospodářství - jak zde vhodně zadržet co nejvíce vody tak, aby to bylo ekologické a nezatěžovalo příliž krajinu. Jsou tím správným řešením přehrady? Napadne tě jiné řešení? Zkus si napsat pro a proti pro stavbu přehrady. Vymyslet či vyhledat jiná, menší, ale ekologičtější řešení.

Nejvýznamnějšími řekami jsou z hydrologického hlediska ty, které odvádí vodu z našeho území. Tedy:

• Labe - do Severního moře (66,2 % území), je řekou prvního řádu = ústí přímo do moře.

• Odra - do Baltského moře (9,8 % - společně s Lužickou Nisou, která do ní ústí v Polsku a odvání vodu např. ze severních svahů Jizerských hor), je řekou prvního řádu.

• Morava - do Černého moře (24 %), ústí do Dunaje a je tedy řekou druhého řádu.

Dokážeš na základě popisu výše vysvětlit, co to znamená úmoří a řád řeky?

Říční síť

Vodnost našich řek je převážně závislá na množství spadlých srážek – v průměru kolem 650 mm/rok. V ČR platí tzv. třetinové pravidlo pro vodní srážky. Znáš jej?

Nevýhodou našich vodních toků je také jejich proměnlivá velikost průtoků či vodních stavů způsobená:

• Množstvím tajícího sněhu v jarních měsících a tím i vysoké vodní stavy.

• Zmrzlou a tudíž méně vsakující půdou v témže období.

• Vyššími teplotami v létě – výpar, vysychání toků a nejnižší vodní stavy.

• Vyšší absorpcí vody rostlinami ve vegetačním období.

Nejvyšší průtoky mají naše řeky v jarních měsících – vliv tajícího sněhu a silných dešťů. Nejnižší průtok je naopak zaznamenán u horských toků na konci zimy, u ostatních toků na konci léta.

Naše říční síť je poměrně hustá (cca 770 m délky toku na 1 km2). Různými vlivy jak přírodními, tak především zásahem člověka, se řeky zkracují a mění nejen tvar ale i průběh svého koryta. Bohužel nevhodné zásahy člověka do toků řek způsobují nejen změnu stavů podzemních zásob, ale také rychlejší a ničivější průchod povodňové vlny.

Znáš ze svého okolí nějakou úpravu vodního toku? Dokázal bys říci, že je přínosem, nebo naopak může okolí škodit?

Velikostí průtoků patří naše řeky ke středním až menším. Nejvodnatější je Labe (308 m3/s).