Východní Evropa
Východní Evropa
Státy Východní Evropy dříve tvořily jednotný Svaz sovětských socialistických republik (SSSR). Po pádu komunistického režimu došlo v roce 1991 k osamostatnění jednotlivých republik.
V rámci evropského kontinentu jsou to tyto: tři tzv. Baltské (někdy Pobaltské) země Litva, Lotyšsko a Estonsko, dále Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko. Přímým nástupcem SSSR je poté největší stát světa Rusko.
Reliéf Východní Evropy je většinou nížinatý - Východoevropská rovina. Na východě odděluje region od Asie pohoří Ural. Jih Ruska se pyšní pohořím Kavkaz. Oblastí protéká nejdelší řeka Evropy Volha, která ústí do Kaspického moře (nejnižší místo Evropy -28 m). Další významné řeky jsou Dněpr a Don, na severu najdeme největší evropská jezera - Ladožské a Oněžské.
Podnebí je mírné kontinentální s velkými rozdíly teplot mezi létem a zimou. Jih území zasahuje do subtropického pásu (pol. Krym), sever do subpolárního podnebného pásu - výskyt tajgy, tundry s permafrostem.
Pohoří Ural
Ladožské jezero
Kaspické jezero
Volha trochu jinak
Po rozpadu SSSR byla snaha Ruska udržet si vliv v oblasti a vzniká proto uskupení Společenství nezávislých států - SNS - jeho součástí není Ukrajina či Baltské země.
Baltské země nasměrovaly svou politiku vstříc Evropě - postupně vstoupily do EU (platí se zde Eurem) i do NATO. Ukrajina jako druhá největší země regionu s početnou ruskou komunitou především na východě země se potýká s vměšováním Ruska (oficiálně nepotvrzeno) do dění uvnitř země - anexe Krymu, konflikt v Doněcké a Luhanské oblasti. Centrální vláda v Kyjevě je však proevropská. Od února roku 2022 již Rusko oficiálně vyhlásilo Ukrajině válku, byť ji nazývá speciální operací. Válka trvá do současnosti. Většina západních zemí podporuje Ukrajinu (vojenská, finanční i politická podpora) - do konfliktu se však přímo nezapojuje (s výjimkou řady dobrovolníků, kteří bojují na straně Ukrajiny).
Obyvatelstvo patří ve většině případů k východním Slovanům, jazyky převažují slovanské (výjimkou je estonština), píše se azbukou. V Rusku najdeme etnické skupiny Karelů, Komi či Tatarů (okolí Volhy, 6,5 mil). Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslaví. Tataři se tradičně hlásí k islámu.
Hospodářství regionu
Oblast má bohaté zásoby nerostů. Významná je těžba ropy a zemního plynu (oblast mezi Volhou a Uralem), dále těžba černého uhlí v Donbasu (Ukrajina) a železné rudy. V pohoří Ural se těží barevné kovy (např. bauxit či platina), pobřeží Baltského moře je známé těžbou jantaru.
Oblasti dominuje těžký průmysl se všemi negativy, které si tato oblast nese - poškození životního prostředí, neschopnost reagovat na změnu a transformaci průmyslové výroby. Zemědělství je orientováno na pěstování obilovin.
V roce 1986 zde došlo k nejhorší jaderné havárii na světě - výbuch v Černobylské jaderné elektrárně. Radioaktivní mrak zasáhl velkou část Evropy.
Lotyšsko
Malá země na pobřeží Baltského moře. Nachází se mezi Litvou a Estonskem a je součástí pobaltských států. Lotyšsko má rozlohu 64 589 km² a žije v něm přibližně 1,9 milionu obyvatel. Hlavním městem je Riga.
Člen EU, NATO. Parlamentní republika. Země je známá svou krásnou přírodou, bohatou historií a kulturou.
Stojí za návštěvu:
Historické centrum Rigy, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Dominuje secesní umění.
Zámek Rundale, který byl postaven v 18. století pro vévody kuronské.
Národní park Gauja, který je domovem mnoha historických památek, včetně hradů, klášterů a zřícenin. Najdete zde i nejvyšší Lotyšský vodopád Venta.
Jurmala - přímořské letovisko a lázně
Země těží a vyváží dřevo, silně se také oritentuje na potravinářství.
Litva
Je jednou z tří pobaltských zemí (Lytyšsko a Estonsko), které získaly v roce 1991 nezávislost od Sovětského svazu. Rozloha 65 200 km², přibližně 2,8 milionu obyvatel. Hlavním městem je Vilnius.
Člen EU i NATO, poloprezidentská republika.
Stojí za návštěvu:
Historické centrum Vilniusu - UNESCO.
Vodní hrad Trakai, který je symbolem Litvy.
Hora křížů, která je poutním místem. Nachází se zde více než 100 tisíc křížů, které byly přineseny lidmi z celého světa.
Klaipėda - největší město na pobřeží Baltu.
Kurská kosa (UNESCO) - odděluje Baltské moře od Kurské laguny.
Druskininkai - lázně.
Historie Litvy je silně provázána se sousedícím Polskem, kteří zde tvoří nejvýznamnější menšinu. Naopak je zde, narozdíl od Lotyšska a Estonska méně Rusů.
Estonsko
Nejsevernější z Pobalstkých států. Rozloha 45 227 km² , cca. 1,3 milionu obyvatel. Hlavním městem je Tallinn.
Parlamentní republika, člen EU i NATO.
Stojí za návštěvu:
Historické centrum Tallinnu, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedno z nejzachovalejších středověkých měst v Evropě.
Ostrov Saaremaa - krásná příroda, včetně písečných pláží, lichtenštejnských vil a starobylých vesnic. Najdeme zde i nádherný hrad Kuressaare.
Národní park Lahemaa.
Pärnu - přímořské letovisko.
Tartu - druhé největší město s významnou universitou.
Národní parky Matsalu či Soomaa.
Ostrovy Kihnu (svébytný folklór) a Ruhnu (nejmenší).
Čtvrtinu obyvatel tvoří Rusové. Země s vysokou životní úrovní, zaměřená na služby a IT (vznikl zde např. Skype).